Velmi zajímavé zamyšlení nad tím, že se člověk nemůže zalíbit všem.. (i když by to chtěl..) Převzato z internetu..
Byl jednou jeden mladý pár s chlapcem ve věku 12 let.
Rozhodli se cestovat, pracovat a poznávat svět.
A tak se rozjeli do světa se svým oslem. Přijeli do první vesnice, lid jejich příchod
komentoval: „podívejte na toho nevychovaného
chlapce… on na oslu a chudáci unavení rodiče
pěšky. Že to tak nechají!“ A tak manželka řekla manželovi:
„Nedovolme, ať mluví špatně o našem synovi.“
Manžel sundal dítě a sám nasedl na osla. Přijeli do druhé vesnice. Lid bručel:
„Podívejte na toho nestoudného otce!
Nechá manželku a syna trápit se pěšky,
zatímco on se veze na oslu.“
Tak muž sestoupil a nechal posadit manželku.
On se synem vedli osla za uzdu. Přijeli do třetí vesnice a lid to opět
komentoval: „Chudák muž! Po namáhavé celodenní práci
nechá sedět manželku na oslu. A chudák chlapec!
Jak nešlechetnou matku má!“
A tak se rozhodli sednout na osla všichni tři.
Znovu vyrazili na pouť.
Když přijeli do čtvrté vesnice, zaslechli,co si říkal lid:
„Jsou to bestie. Větší bestie, než sám osel, co je nese.
Umořili by ho k smrti,místo aby sestoupili a kráčeli svorně vedle něho..“
Ale v další vesnici nemohli věřit svým uším, když slyšeli:
„Hele, to jsou ti tři idioti, co kráčejí pěšky, i když mají osla, který je může nést!“
Tak si nakonec říkám, jestli by nebylo lepší, kdyby toho osla nesli na zádech 🙂