Kapitola 12. - BIBLICKÉ EVANGELIUM A BIBLICKÝ JEŽÍŠ KRISTUS

Čas ukáže, zdali bude nebo nebude Eucharistický Ježíš vládnout tomuto světu. Nicméně, se Vás musíme zeptat na naléhavou otázku - "vládne Eucharistický Ježíš ve vašem srdci?" Důvěřujete "jinému" Ježíši, protože to Řím anebo některá zjevení doporučují? Důvěřujete "jinému" Ježíši, protože jste zakusili zázrak, nebo pocit jeho přítomnosti? Anebo následujete Ježíše o kterém je psáno v Bibli?

Jedině Bible, Boží Slovo, je neomylné. Je Pravdou. Smíme to vědět, díky naplněným proroctvím. Je zde množství proroctví, týkající se samotného Krista, a víme, že jsou naplněny. Dále je zde mnoho dalších proroctví, týkající se Izraele a pohanských národů, jejichž naplnění je historicky zdokumentováno. Pravděpodobnost toho, že by se to vše událo jen náhodou, je příliš malá.

Nejméně čtyřicet lidí, z různých zemí, v různém čase a třech odlišných jazycích za období 1600 let potvrdili platnost Svatého Slova. Není zde žádný prostor k spekulacím o tom, že Bible byla sepisována v jednom čase. Vypráví jeden souvislý a konzistentní příběh. Žádná jiná kniha se nemůže rovnat s tak inteligentní osnovou.

Písmo Svaté přestálo celé staletí snah jejího spálení nebo zakazování. Přesto Ježíš sám prorokoval, že Jeho Slovo to vše přestojí. Ve skutečnosti rozšíření Bible vzrůstalo. V současnosti je Bible dostupná ve více než 2300 jazycích a dialektech. Tato úžasná kniha zaznamenává život jediné dokonalé Osoby. Žádná jiná kniha se s Biblí nemůže srovnávat.

Není zde žádné riziko přijmout Bibli jako svou konečnou autoritu.

Víra nejsou pocity

Bible jednoduše říká, "žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme." Bible dále vysvětluje, že spasitelná víra v Boha přichází skrze slyšení a dodržování Božího Slova - "Víra je tedy ze slyšení zprávy a tou zprávou je slovo Boží." Křesťané mají následovat Ježíše Krista - který je skutečným Slovem Božím. Musíme Mu být věrní, tak jak Bible říká:

Když zůstanete v mém slově, budete opravdu mými učedníky.

Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova.

Od dětství přece znáš svatá Písma, která ti dokáží dát moudrost ke spasení skrze víru v Krista Ježíše.

Nicméně Bible nás upozorňuje, že nemáme kráčet podle toho, co vidíme (zjevení, různé vize nebo nejisté pocity či emoce). Máme umět rozeznat, která zjevení mohou být matoucí. Naše smysly mohou být oklamány. Ježíš nás varoval, "Nesuďte podle zdání, suďte spravedlivým soudem." Během posledních dnů bude mnoho podvodů, které se budou množit. Citace z Písma:

Za příchodem toho bezbožníka bude stát satanovo působení, všechna jeho lživá moc, divy a zázraky.

Se zlými lidmi a šarlatány to bude stále horší - budou svádět druhé, sami svedeni.

Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby se věnovali bludným duchům a démonickým naukám.

Pocity, zážitky a oklamání

Společný jmenovatel spojován s Eucharistií a zjeveními zahrnuje zprávy o tom, jak jedinci zažívali radostné pocity. Mnoho zážitků je poklidného charakteru. Další byly spojeny s duchovní přítomností a vřelostí. Někteří měli vize, jiní dokonce komunikovali se zjevením. Nicméně tak jak je v předcházející kapitole vysvětleno, Satan a jeho démoni, mohou vytvářet falešná znamení, pocity a zážitky. Tyto zkušenosti mohou dát dotyčnému falešný pocit Božího pokoje, zatímco realita, ke které jsou vedeni, svádí dotyčného do léčky.

Zatímco nás Bible seznamuje s tím, že věřící mohou zakoušet Boha jedinečnými a intenzívními způsoby, rovněž nás varuje, že pocity, vize, emoce a různé další zážitky mohou být podvodného charakteru. Máme hledat Pána v Jeho Slově. Jakákoliv zkušenost musí být proto zkoumána skrze Boží Slovo. "Všechno prověřujte; dobrého se držte." Jestliže naším duchovním filtrem není Boží Zákon, Jeho svědectví a Jeho Slovo, můžeme být svedeni tam, kam nechceme:

K zákonu a svědectví! Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde jitřní záře?

Následovat své srdce, nebo Boží Zákony?

Svět nám říká, abychom následovali své srdce - kráčeli podle svých pocitů. Na druhé straně nám Bible říká důrazně - "Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne zlému." Naše smysly a pocity nás mohou vést na stezku, která vede k záhubě, než k životu. Potřebujeme nové srdce - kterým nás povede Bůh a Jeho věrné svědectví. Tak jak Bible říká:

Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.

"Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná?

Odhoďte od sebe všechny nevěrnosti, jichž jste se dopouštěli, a obnovte své srdce a svého ducha.

Bůh nám říká, že potřebujeme nová srdce. Můžete se ptát, "Co špatného na mém srdci?" Ještě jednou, je to Boží Slovo, které osvěcuje temnoty a zkaženost našich starých srdcí:

Boží slovo je živé, mocné a ostřejší než každý dvojsečný meč. Proniká až k rozhraní duše a ducha, až do morku a kloubů, až do srdce, kde zkoumá jeho myšlenky a úmysly.

Vždyť příkaz je světlem a vyučování (Zákona) osvěcuje, domluvy a kárání jsou cesty k životu.

Špatné zprávy

Bůh nám říká, že potřebujeme nová srdce. Jak ale přijmeme toto nové srdce? Před vysvětlením Božího milosrdného činu, musíme prvně pochopit problém lidstva. Bible říká, že "všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva." Písma jsou v té věci velmi důrazná - "Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo." Toto je důvod, proč nemůžeme důvěřovat vedené svých starých neproměněných srdcí. Naše srdce rády inklinují k chybám a hříchu.

Abychom pochopili, že Boží hněv je oprávněný a přiměřený, pohlédněme na Jeho Desatero přikázání (Exodus 20 kapitolu).

Užívali jste někdy Stvořitelovo jméno (Ježíše Krista nebo Boha) nadarmo, nebo jste jím v horším případě dokonce kleli? Přemýšlejte nad tím, jak toto uráží vašeho Stvořitele. Byl to Bůh, kdo vás tvořil v lůně vaší matky. Požehnal vás očima, abyste mohli vidět veškeré Jeho nádherné stvoření a ochutnat to, co učinil v rozmanitosti jídla. Přemýšlejte nad úžasem vašich uší, jak vás může hudba inspirovat a občerstvit. Pravdou je, že "Všechno dobré a dokonalé je dar shůry od Otce světel, u něhož není žádná změna, žádný proměnlivý stín." Mělo by být zřetelné, že Bůh toto rouhání považuje za velmi závažný hřích…

Lhali jste někdy? I nevinné lži jsou lží v Božích očích. Je nám přikázáno, abychom mluvili pravdu, celou pravdu a nic než pravdu. Děláte to tak?

Ukradli jste někdy něco - byť hodnota byla nulová? Podvody a fixlování s daněmi, je rovněž krádeží. Prosím myslete na to, že Bůh vidí vše. I zpětně to, co se dělo v minulosti. On nezapomíná.

Dopustili jste se někdy cizoložství? Nebo jste po něm skrytě toužili? Ježíš řekl, "Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci."

Dopustili jste se někdy vraždy? Většina lidí se hájí tím, že jsou nevinní, avšak podívejme se, jak Bůh hodnotí ty, kdo pojmou nenávist ve svém srdci: "Kdo nenávidí bratra, je vrah; a víte, že žádný vrah v sobě nemá věčný život." Pomyslete na ty, kteří vám nějakým způsobem vadí. Uvažujte prosím nad těmi, kteří vás kdy naštvali, rozhněvali,… na ty, kdo vám způsobili bolest nebo ztrapnění. Nenávidět je ve svém srdci je rovno vraždě.

Jestliže jste na výše uvedené odstavce řekli "ano", potom celým výsledkem je to, že jste ve skutečnosti rouhačem, lhářem, zlodějem, cizoložníkem a vrahem ve svém srdci. Když zhřešíme, hřešíme vůči našemu Svatému Stvořiteli. A Bůh nás varuje, že: "Odplatou za hřích je smrt" (Římanům 6:23). Hřích způsobuje obojí - jak fyzickou, tak i věčnou smrt v ohnivém jezeře.

Dobrý zpráva

Naštěstí toto není konec příběhu. Dobrá zpráva je, že " (Bůh) nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání." (2 Petrův 3:9) V Jeho veliké lásce, Bůh se stal člověkem, v osobě Ježíše Krista, aby naplnil Zákon a zaplatil cenu, která je vyžadována za hřích. My jsme zhřešili, avšak Ježíš zemřel na našem místě. Bible k tomu říká:

Bůh ale dokazuje svou lásku k nám: Kristus zemřel za nás, když jsme ještě byli hříšníci.

Odměnou hříchu je totiž smrt, ale Božím darem je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.

Ježíš zemřel na našem místě. Vstal z mrtvých a porazil tak smrt. Všichni, kdo se k Němu obrátí (budou litovat) od svých hříchů a začne Jemu důvěřovat, budou skrze Něj zachráněni. To je způsob, jakým přijmout nové srdce a věčný život. Toto je to, co Ježíš myslel tím, když řekl, že musíme se znovu narodit. Náš duch ožije, věříme-li jednoduše v Pána a Jeho dokonalé zaopatření.

Dar, který je zdarma

Je velmi důležité porozumět tomu, že Bůh nabízí spasení všem jako dar, který je zdarma. Jedině Ježíš mohl zaplatit cenu, kterou náš hřích vyžadoval. Nemůžeme Boha uplácet našimi "dobrými skutky" nebo tím, že chodíme do kostela. Žádný obřad nebo svátost nemůže utišit Jeho božský soud. Musíme se plně spolehnout na zásluhách Ježíše Krista. Bible k tomuto hovoří:

Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.

Víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše.

Řekli mu: "Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?" Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal."

Biblický Ježíš

Římskokatolický Ježíš je Eucharistický Ježíš. Mariánská zjevení Ježíše je také Eucharistický Ježíš. Nicméně, v Bibli nic o Eucharistickém Ježíši není nic napsáno.

V první kapitole Janova Evangelia je napsáno, že skrze Ježíše bylo vše stvořeno. On je věčný. Je bezhříšný. Je neměnný. V listu apoštola Pavla ke Koloským, čteme, že Ježíš, který vše stvořil a skrze kterého jsme vykoupení od našich hříchů. Boží Slovo rovněž hovoří, že Ježíš je všemohoucí, všudypřítomný a vševědoucí.

Nebylo by rozumné se zeptat: jak může Ježíš, věčný Stvořitel, být závislý na římskokatolických kněžích, aby tak mohl manifestovat svou přítomnost? Nikde v Bibli není nic řečeno o tom, že by Ježíš mohl být umisťován a uzavírán do schránky, která je vytvořena lidskýma rukama. Ani není zmínky o tom, že bychom potřebovali kněží, kteří by vyvolávali Jeho přítomnost.

Dále skutečnost, že Eucharistický Ježíš je údajně znovu-obětován v každé mši, představuje další hlavní rozpor s Biblí. V knize Židům čteme:

Ale když přišel Kristus, velekněz, který nám přináší skutečné dobro, neprošel stánkem zhotoveným rukama, to jest patřícím k tomuto světu, nýbrž stánkem větším a dokonalejším. A nevešel do svatyně s krví kozlů a telat, ale jednou provždy dal svou vlastní krev, a tak nám získal věčné vykoupení. Jestliže již pokropení krví kozlů a býků a popel z jalovice posvěcuje poskvrněné a zevně je očišťuje, čím více krev Kristova očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu! Vždyť on přinesl sebe sama jako neposkvrněnou oběť Bohu mocí Ducha, který nepomíjí. Proto je Kristus prostředníkem nové smlouvy, aby ti, kdo jsou od Boha povoláni, přijali věčné dědictví, které jim bylo zaslíbeno - neboť jeho smrt přinesla vykoupení z hříchů, spáchaných za první smlouvy.

Podle Písem, konečná oběť byla učiněna "jednou provždy". Ježíš "získal věčné vykoupení". "Je dokonáno," jak Ježíš řekl. Kříž je prázdný. Hrob je prázdný. Ježíš byl vzkříšen. Haleluja! Nyní přebývá v srdcích těch, kdo Mu důvěřují a věří v Něj. Skutečně jsou zde důvody k radosti!

Ježíš řekl, "A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa" (Matouš 28:20). Apoštol Pavel nám říká, že Kristus přebývá v srdci každého věřícího. Křesťané jsou chrámem Ducha Svatého, který v nás přebývá. Jestliže by jedení posvěceného chleba bylo skutečným způsobem k přijímání Krista, přinášelo by Jeho přítomnost jen na krátkou chvíli. Kristus by v těle byl, dokud by jako takový zůstal v trávicím traktu. Po zbytek času by chyběl. Přesto nám biblický Ježíš říká, "Zůstaňte ve mně a já ve vás." Ježíš je stále s každým věřícím.

Vážné důsledky

Vypadá to, že v knize Židům je zahrnuto varováni vůči těm, kdo opětovně křižují Krista a vydávají jej opětovně k potupě. V šesté kapitole tak čteme:

Nechme už tedy úvodních řečí o Kristu a směřujme k dospělosti. Nepokládejme znovu základy - ať už je to pokání z mrtvých skutků, víra v Boha, učení o křtech, vkládání rukou, vzkříšení z mrtvých či věčný soud. Dá-li Bůh, vydáme se dál. Pro ty, kdo byli už jednou osvíceni, kdo okusili ten nebeský dar, získali podíl na Duchu Svatém, okusili dobrotu Božího slova i moc budoucího věku, a přesto odpadli, pro ty je nemožné znovu se vrátit k pokání. Znovu by tak pro sebe křižovali Božího Syna, znovu by ho vydávali potupě!

Opravdu chcete vydávat Ježíše potupě následováním Eucharistického Krista? Mějte na paměti, že Ježíš byl jedinkrát ukřižován za naše hříchy. Prolil svou krev jednou provždy. Oběť byla učiněna. Za naše hříchy je v plnosti zaplaceno.

Volání k pravému Ježíši

Jestliže litujeme (odvrátíme se) od hříchů a jednoduše začneme věřit v to, co pro nás Ježíš učinil, požádáme-li o odpuštění toho, co jsme napáchali, potom smíme směle vstoupit do vztahu s Ježíšem, našim Stvořitelem a Zachráncem, který trvá věčně. Jak apoštol Pavel napsal Římanům:

Co tedy říká? "Slovo je ti velmi blízko; je ve tvých ústech a ve tvém srdci" To je to slovo víry, které kážeme. Vyznáš-li svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy pak vede ke spáse. Vždyť Písmo říká: "Kdokoli v něj věří, se jistě nezklame." Mezi Židem a Řekem tedy není rozdíl: všichni mají téhož Pána, štědrého ke všem, kdo ho vzývají. Vždyť "Kdokoli by vzýval jméno Hospodina, bude zachráněn."

Zavolat a obrátit se k Pánu je vším, co je vyžadováno. Jestliže k Němu přijdeme s upřímným srdcem a požádáme Jej o odpuštění našich hříchů, On tak učiní.

V knize Skutků apoštolských, Lukáš zaznamenal:

Tehdy jim Petr, naplněn Duchem Svatým, řekl: "Vůdcové lidu a starší Izraele, jsme tu dnes vyslýcháni kvůli dobrému skutku, jímž bylo uzdravení nemocného člověka. Proto vám všem i celému izraelskému lidu oznamuji, že tento člověk před vámi stojí zdravý ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, jehož jste vy ukřižovali a jehož Bůh vzkřísil z mrtvých. To je ten `kámen vámi staviteli zavržený, jenž se stal kamenem úhelným´. V nikom jiném není spásy - na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!"

Toto je Ježíš, Ježíš z Nazaretu, "Ježíš" o kterém apoštol Petr hovořil, kdo je také pravým Ježíšem. Smíme si tím být jisti, neboť to víme kým On je - a my to víme z Jeho Slova.

Modlitba spasení

Drahý Otče nebeský, Tvé Slovo říká, že když vyznám Pána Ježíše Krista svými ústy a srdcem budu věřit, že On byl vzkříšen z mrtvých, budu spasen. Také je v Tvém Slově psáno, že srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení.

Vyznávám Ti své hříchy a prosím Tě o jejich odpuštění. Prosím Tě, abys byl mým Pánem a Spasitelem. Prosím Tě, abys vedl směr mého života skrze svého Svatého Ducha. Pomoz mi prosím, abych Tě směl blíže poznávat na každý den, jak čtu Tvé Slovo. Ve jménu Ježíše, Amen.